Sonet 12

Tak jsem se nudila a přeložila Shakespearův Sonet dvanáctý. Respektive, jenom 14 řádků, druhý a čtvrtý má na svědomí kamarádka. Není to nic perfektního, ale snaha o zachování smyslu a dodržení jambického pentametru tam byla, tak snad se aspoň trochu líbí... A snad se kvůli mě Shakespeare neobrátil v hrobě. (Originál zde.)

SONET 12

Když počítám, jak ubíhá čas

A vidím, jak skvostný den v odpornou noc se mění

Jak fialku si bere ďas

A černý vlas už je jen snění

Když pak vidím pusté stromy, dříve tak vznešené

Jež svými korunami ukrývaly stáda

A letní úrody již do stájí snesené

Jak narození starci na máry pokládající svá záda

Pak zpochybním tvou tvář přenádhernou

Jež musí spolu s časem jít

Protože krásné věci nezůstanou

A tak rychle, jak vidí ostatní růst, musí zemřít

A nic nás nemůže proti kose času ubránit

Snad jen milující rodinu kvůli tomu založit