Jak se chtěl kajak stát baletkou

Zasněně se koukám na plakát baletky a představuji si, jak na fotografii místo ní v opeře tančím já. Měl bych na sobě světle modrý trikot, který by ladil s mojí pastelově žlutou barvou a třeba by si mě časem všiml nějaký jiný baleťák, zamiloval by se do mě, a my žili šťastně až do smrti. Najednou se prudce otevřou dveře.
"Tak a jedem na vodák," uslyším v dálce, v potemnělé garáži se rozsvítí světlo a dovnitř vstoupí můj majitel. Ne, hlavně ať nevezme mě, proboha!
"Tenhle je hezkej, ten bude dobrej pro holky," slyším a cítím, jak mě táhne z mého oblíbeného místečka pod plakátem Labutího jezera. 
Neeeeeeee! Nikdo moje naříkání neslyší a já odjíždím na dvoutýdenní očistec na Vltavu.

Tišší jako myši

Jsou mezi námi ačkoli je mnohdy nevidíme. Proplétají se davem na školních chodbách, v restauracích musejí svoje objednávky opakovat třikrát a celkově komunikace s cizími lidmi je pro ně noční můra. 
Mluvím o nesmělých lidech, jimž byla krom tohoto "handicapu" dána do vínku i tichá mluva a celková neviditelnost, takže jejich socializace je pro ně poněkud obtížnější, než pro ostatní příslušníky lidské rasy. Ale občas mě tyhle myšky vezmou vítr z plachet. To když řeknou něco tak vtipnýho, že celá místnost padne smíchy. A v poslední době se mi to stává stále častěji. 

V zajetí démonů a zavřených očí

V mém případě spíše v zajetí těch zavřených očí. Protože se přiznám bez mučení, že filmy podobného kalibru nejsou pro mě a já po jejich zhlédnutí mívám tendence schovat se mámě pod sukni a nevylézt. Ohledně toho se ale naskytují dva problémy. Máma sukně nenosí. A i kdyby nosila, měla by menší velikost než já. Z tohoto logicky vyplývá, že už NIKDY nepůjdu do kina na horor. 

To byla pohodička...

"To bude pohodička," prohlásila spolužačka, když jsme ve vodáckém kempu před týdnem rozkládali stany. 
"Týden bez wifi, to bude pohodička," podpořila její tvrzení druhá. 
"To bude... Já mám data."
A v tomto duchu se odehrával celý náš vodácký kurz.

Moje sestra mě málem zabila, aneb návštěva u kosmetičky

Moje sestra je v hloubi duši úžasný a citlivý tvor. Hodně hluboko. Ale mám ji v podstatě víceméně ráda, takže se ji snažím obdarovávat hezkými dárky a zároveň ji moc nenaštvat. Nedávno se mi ale nepovedlo ani jedno z toho. Dala jsem jí poukázku ke kosmetičce a já málem dostala pár do nosu.

Snaží se mě zabít, aneb romantická procházka hadr

Nikdy nechoďte s klukem na procházku do lesa. 

Je to nebezpečné hned z několika důvodů. A případné těhotenství je vlastně ten nejlepší možný výsledek, jaký se vám může přihodit. Protože to, co se stalo mně, vážně zažít nechcete.