Jsem rozbitá, ale nestagnuju!

V poslední době se docela zamýšlím na smyslem života. Naznala jsem, že smyslem života je být šťastný a šířit štěstí dál. Hmm, easier said than done. 
Proto jsem se také zamyslela nad několika body, jak se k tomu dlouhotrvajícímu štěstí vlastně vůbec dostat.

Jsme super!

Nedávno jsme vedly s mou blogerskou kamarádkou rozhovor o tom, že jsme fakt super. Ok, ne úplně o tomhle, ale v podstatě to z naší konverzace vyplynulo. Řešily jsme totiž, jestli tohle všechno má vůbec cenu...

No poo, yes poo!

Vymýšlela jsem nové slovo, které by naplno nehlásalo, že jsem to vzdala. Ani se necítím jako poražený, který nevydržel. Spíš jako člověk, který se na to vykašlal, protože už prostě nechtěl dál. To ale nic nemění na můj názor na no poo metodu, a proto jsem se rozhodla napsat článek na celou tuhle metodu v kostce. 

Stužkovák, aneb šprti na tahu

Osm let uběhlo jako voda (vysvětlete mi někdo tohle slovní spojení, voda přeci neběhá) a přišel čas na stužkovák naší třídy s tématem nerdi. Protože když už jsme úplně blbí, můžeme si aspoň jeden večer hrát na to, že se v nás vlastně schovávají geniální duše. A takhle nějak to dopadlo...

Gaudeame, už jedeme!

"Co tady děláš?!" ozývalo se ze všech stran, když jsem se ráno jednoho dne, o kterém jsem všem oznámila, že mě ve škole neuvidí, na inkriminovaném místě objevila. 
"Přišla jsem se jen najíst, do Brna jedeme potom, hned vypadnu," odpověděla jsem s naprostým klidem a vytáhla snídani, kterou jsem jako vždy ráno nestihla pozřít. A se zvoněním na vyučování jsem odcházela ze školy...

Anthropoid, aneb atentát na Heydricha a útok na Oscary

Když jsem o tomhle počinu slyšela poprvé, opravdu mě nenapadlo, že film, jehož příběh už dávno znám a jehož jméno mi připomíná Moravské zemské muzeum v Brně, ve mně zanechá tak hluboký dojem, kterého se nebudu moc zbavit ani během několika následujících dnů.

Jak jsem skončila ve hnoji, aneb...

já nemůžu být ve sračkách jen obrazně, já tam musím být i fyzicky!