Sbohem a šáteček

Snad už po čtvrtý. Mám za sebou už čtvrtý pomaturitní rozlučkový večírek a podle všeho to vypadá, že rozhodně nebyl poslední. Na tomhle byla ale na rozdíl od těch předchozích hromada učitelů, takže jsem měla šanci si s nimi skvěle pokecat, přehodnotit svoji touhu si potykat, protože bych se hned druhý den vrátila zpět k starému dobrému vykání, a nebo jsem třeba mohla polemizovat s fyzikářem nad významem fyziky. Vzhledem k tomu, že ji považuji za naprosto bezvýznamnou to byla opravdu hlubokomyslná diskuze. Ale stalo se toho mnohem víc.

Odřídím si cestu do pekel

Jako malá jsem sedávala v traktoru strejdovi na klíně a připadala jsem si strašně důležitě a inteligentně, když uprostřed pole pustil na pět vteřin volant a já "řídila". Byla jsem v tom fakt dobrá. Rok se s rokem sešel a já bych v tom měla být dobrá i reálně. Chyba lávky. Zvládnu kolo, kočárek, trakař a s trochou snahy i kajak. Ale cokoliv co má čtyři kola a motor u mě nemá šanci. A proč jsem k těmto strojům ztratila důvěru...?

Moje babča má prima vnučku...

...která sepíše všechny její skvělý hlody do jednoho článku. Nevím jak to dělá, ale v počtu nezapomenutelných hlášek je přebornice. Tohle máme společné. Taky křivý zuby, velkej nos a náchylnost ubíhat od tématu při mluvení, ale o tom zas jindy. Proto jsem si řekla - proč některé její hlášky nezvěčnit na internetu? Protože některé vážně stojí za to.

Hlavně s úsměvem!

Je léto, všechno se to dopárovalo, občas něco málo odmaturovalo a dostalo se na vejšku, a proto to tráví svůj volný čas tím, že v půl jedné ráno sedí na lavičce uprostřed náměstí a se svou kamarádkou přemýšlí, kam se poděli všichni princové na bílým koni, o kterých jsme od mala slýchaly ze všech pohádkových knížek. Když už jsme u těch pohádkových knížek, svůj milostný život bych momentálně přirovnala k čertíkovi z mé nejmilejší pohádky Princezna ze mlejna. Jsem malej, šikovnej, spokojenej, vymýšlím kraviny a 99% svého času se skvěle bavím, ale můj Elišák se asi někde zdržel. 
A jelikož se z výše uvedených důvodů tak trochu nudím, rozhodla jsem se z toho vypsat. A taky abyste věděli, že na tom člověk může být tak zoufale, jak jen chce, ale důležité je si ze sebe vždycky udělat srandu.