Aneb sentimentální článek plný vděčnosti za to, že jsem mohla být součástí té nejlepší stáže na světě coming in 3... 2...1...
Jo a ještě než začneme, tak bych ráda podotkla, že nad tímhle článkem sedím několik hodin a... nějak nemám slov. Škoda, že se mi to nikdy nestalo v kanclíku. Aspoň by si moji milovaní spolustážisti nemuseli dávat hudbu ve sluchátkách na maximum, kdykoliv jsem se v místnosti objevila já. Což bylo v podstatě furt.