neděle 25. července 2021

Erasmus za doby pandemie I.: Z lockdownu do lockdownu a dobývání se do cizího obydlí

To tam nenarveš. To tam prostě nenarveš. 

Pšt, okřiknu pesimistické myšlenky. Narvu. Musím, sakra. Kopnu do kufru a stlačím ubohého plyšového mumínka do tvaru, ze kterého se po vybalení už dost možná nevzpamatuje. 

A jaks to tam jako narvala před čtvrt rokem? Vždyť teď i posíláš nějaký věci napřed?!

To mě jako soudíš?! Okřiknu sama sebe a snažím se vybavit 25. únor, kdy jsem se vypravovala do finského přímořského města Turku. Jo, první článek o mém Erasmu vychází až po tom, co jsem se z něj vrátila. Holt to bylo tak super, že na nějaký škrábání článečků nezbýval čas. Navíc mi bylo jasný, že to bude na pokračování, ale líp se to bude psát na jeden zátah. 

No. A jak to teda bylo v tom únoru?