Blbce potkáš vždycky, aneb vlníš, vlním, vlníme!

"Až tenhle kroužek skončí..."
"Až přejdu na gympl..."
"Až odsud vypadnu..."

Tohle jsem si vždycky říkala, když jsem nepotkala člověka, se kterým bych si úplně sedla. Zdál se mi zbytečně zlý, protivný, nebo přehnaně sobecký. Jenže pak mi došlo... Takové lidi budeme potkávat po celý náš život.

Wow, právě jste si pomysleli, že by v názvu blogu mělo být slovo blesk, co?

Tak blbá nejsem, uvědomuju si to už docela dlouho. A docela dlouho jsem se v této souvislosti také pravidelně vztekala, rozčilovala a byla nešťastná, stejně jako mnoho lidí kolem mě. Jenže postupem času mi dochází (wow, tenhle rok je vážně magickej), že ono to vztekání nemá cenu. Nikdy. 

Musíme se zkrátka naučit žít s tím, že ne se všemi lidmi si padneme kolem krku (s některými bychom si po tom krku nejraději šli, haha). Což se snadněji řekne, než udělá. Ani já, jakožto člověk, který za posledních několik dlouhých měsíců začal přehodnocovat svoje postoje a myšlení (au, věřte mi), nejsem schopná se povznést nad každýho blbce, kterýho potkám a taky si vzteky do něčeho kopnu. Pokud ale máte karmu stejně rychlou jako já (sračka hadr), tak to vřele nedoporučuji.

Po častém rozjímání jsem ale došla k jednomu ze svých nových životních stanovisek:

Většina lidí je hrozně fajn. Bohužel ale nic nenaděláme s tím, když si někdo jede na úplně jiné vlně, se kterou by ta vaše vlna při setkání mohla vytvořit jedině tak tsunami. To ale podle mě neznamená, že vaše, nebo jeho vlna je lepší/horší než jakákoli jiná. To pouze znamená, že vy dva se spolu nikdy vlnit nebudete a nemá cenu se ohledně toho jakkoli stresovat, nadávat, smutnit. Radši řešte to, že rychlost vaší karmy odpovídá rychlosti světla, nebo se naopak borka někde na šeredně dlouhou dobu zasekla (i když to vás v tom případě asi úplně netrápí). 
Poslední poznámka by poté měla být, že ne vždy vaše vlnění/nevlnění vydrží navždy. Lidé se vlní v závislosti na okolnostech, proto se občas nějaká vlnící frekvence změní a nastává tu problém - nesouhlas vlnění. A to potom ve svém okolí tropí neplechu. A přitom taková blbost, co?
 
Proto si o lidech v poslední době říkám jediné - pokud nelžete a nejste zlí na lidi a zvířata, jste nejspíš v pohodě. Jen si to prostě vlním jinudy.

Povznášející pocit... Dostávám se tam

Jaký je váš postoj k lidem k okolí? Díky za přečtení :)