Neúmyslný ignor aneb nemluvte na mě, stejně neposlouchám

Čau lidi,

stává se vám občas, že naprosto vypnete a nevnímáte svět okolo sebe? A teď nemyslím třeba ve škole, tam se to dá pochopit, omluvit a už nikdy o tom nemluvit. Nestává? V tom případě pro můj dnešní článek asi nebudete mít zrovna velké pochopení... :D
Jsem vážně špatná v udržení pozornosti na jakékoli věci. A jestli si myslíte, že vy jste v tom také špatní, tak si představte, že já jsem přibližně tak dvakrát horší. 
Vážně. 
Uvedu příklad. Někdo na mě zavolá. Otočím se a poslouchám. S tím ještě takovej problém nemám. Horší je to ve chvíli, kdy po mně ten člověk chce vyjádření k dané tématice nebo snad dokonce odpověď. Zpravidla v tuhle chvíli mi totiž dojde menší problém - nevnímala jsem ani jedno jeho slovo. Ale co, omluvně se usměju a požádám ho, aby dotaz či připomínku zopakoval. Zaměřím se na něj, dokonce si i trochu přimhouřím oči, aby to mělo efekt a... zas vím hovno. 
Jenže tentokrát už je to trapný, tak kývnu a řeknu jo. Nebudu popírat, že v tu chvíli vysílám všechny své modlitby, aby dotyčnému tato odpověď stačila a nechal mě být. 
V devadesáti procentech situace se tak skutečně stane. Ale při mém obrovském štěstí, talentu a zákonu schválnosti, se většinou trefím do těch deseti procent, kdy prostě odpovím totální blbost. V tomhle případě jsou tu opět dvě možnosti. Člověk nade mnou může mávnout rukou a odejít. To udělá většina lidí a já jsem za to ráda, protože vím, že na potřetí bych je stejně neposlouchala, proč si něco nalhávat. 
Pak jsou tady taky ale lidé, kteří mně donutí se na ně podívat a mermomocí vnímat něco, co mě ale vážně (vážně vážně vážně) vůbec nezajímá (moje maminka například), přičemž mně nezapomenou připomenout, jakej jsem totální idiot, blbec a pitomeček, že nejsem schopná je vnímat. 
A jójó to teda jsem, jen ty to nepodáváš dostatečně zajímavě, vííš?!
Jediný moment, kdy bych takové lidi vskutku ocenila, je v okamžiku, kdy jsem u doktora, či v učitelském kabinetu a v momentě, kdy odtamtud vyjdu, nevím zhola nic o tom, co mi bylo řečeno. 
A přesně v tuhle chvíli se milé děti mění nevinný zlozvyk na obrovský problém :)

Snad se vám můj krátký článek na tuto problematiku líbil a podělte se se mnou, jestli jste na tom stejně, nebo jestli jsem zase já ten jedinej weirdo :D

Adios!:)