Já: Dědo, jak jste se poznali?
Děda: Já už nevím...
Já: Ale jo víš.
Děda: To víš, že jo, já ti to řeknu a zase budu někde na internetu, ty jsi taková drbna!
Moc často se mi nestává, abych neměla slov...
Každopádně jsem z obou stran získala dostatek informací, abych mohla interpretovat, jak se moji úžasní prarodičové dali dohromady...
Po neúspěchu s dědou jsem šla za babičkou a v marné naději, že pokud jí položím otázku "Jaká je tvoje nejhezčí vzpomínka?", vysype, jak se potkala s dědou. Chyba lávky, vypadlo z ní něco úplně jiného.
Bábí: Bylo mi tak pět, byla jsem ve chlívě s tatínkem a ťárala jsem býčka vidlemi. A tatínek mi povídá, ať ho neťárám, ale já nepřestala. Tak jsem ťárala a ťárala... až býček kopl a už jsem neťárala.
Krásné. Jednou se z ní pokusím dostat těch vzpomínek víc a taky to někam zapíšu. Ale zpět k mému dnešnímu cíli.
Já: Ok, tak polopaticky. Jak jste se s dědou seznámili?
Bábí: Ále... to byla taková osudová chyba...
Já: Cože?!?
Pak mi babička vysvětlila, že to nebyla osudová chyba její ani dědy, ale vlastně dědových kamarádů.
Bábí: No my jsme byli na zábavě, kde jsme spolu tancovali...
/POZNÁMKA POD ČAROU/
Já: Dědo, umí babí tancovat?
Děda: /rozpačitě/ No... když ji někdo vede...
/KONEC POZNÁMKY POD ČAROU/
Bábí: ...a pak se jelo domů. Kluci řekli, že nás muzikanti vezmou, tak jsme si posedali dozadu na káru auta. Jenže na rozcestí nás muzikanti vyhodili a jeli na opačnou stranu. A děda mě pak musel doprovodit, co měl dělat...
Já: A pak se narodila teta?
Bábí: Jsi blbá? Až za čtyři roky!
/VSUVKA/
Já: Dědo, jak jsi požádal bábí o ruku?
Děda: Jsem jí řekl... bábo, chceš se mnou bejt, tak se vezmeme!
/KONEC VSUVKY/
Poslední výstřel do tmy byla marná naděje, že aspoň oznámení o očekávání prvního potomka babička nějak ozvláštnila...
Já: A jak jsi řekla dědovi, že čekáš mimino?
Bábí: To poznal ne?
Nemusí mi být ani osmdesát a pořád se s nimi rozhodně nenudím... :D
Jak z vašich prarodičů dostáváte historky vy? Díky za přečtení :)
Krásné čtení, bohužel já o seznámení prarodičů nic nevím, protože jsem je buď nepoznala nebo umřeli dřív, než jsem měla myšlenky na vztahy. Ale rodiče jsou super taky, protože každý z nich má jinou verzi jejich seznámení. :-D Máma tátu svedla, když jí přišel opravit žaluzie. Máma říká, že se prostě poznali, když byli někde v hospodě s kolegy na obědě a náhodou se tam potkali...
OdpovědětVymazatMáš bojový úkol dostat z nich pravdu a nic než pravdu! :D
Vymazat