úterý 18. října 2016

Frazeologismy, frazeologismy everywhere!

"Už se těším, až budu mít službu na házení sněhu. To za mnou bude vidět aspoň nějaká práce," oznámila nám před rokem suše učitelka španělštiny poté, co opravila naše písemky na gramatiku. Rok se s rokem sešel a ona nás svými hláškami stále obšťastňuje. 

Z celé třídy ze španělštiny maturujeme tři, ale ona se jednoho z nás neustále dotazuje, jestli si je jistý, že VÁŽNĚ chce maturovat. Aneb škola hrou - chodí Pešek okolo, nekoukej se na něho, kdo se na něj koukne, toho Pešek bouchne. Nebo mu aspoň patřičně sníží sebevědomí...

Obecně je z nás dost zoufalá. Pamatuji si, jak jsme loni brali minulé časy a ona po jedné z našich dalších chyb prohlásila: "A po hodině jdu za panem ředitelem, ať mě vymění, já tohle nemám zapotřebí."

Její působení u nás ale pokračuje a ona je s každou písemkou zoufalejší a zoufalejší. Do té poslední dala španělské frazeologismy, o kterých jsme sice v hodině mluvili, ale ani jednoho z nás nenapadlo, že po nás takovou blbost bude opravdu chtít. Věděli jsme ovšem, že španělské frazeologismy obsahují názvy částí lidského těla a taky že se tam často objevuje nehet, loket a vlasy. Výsledek? Náhodné rozhazování těchto tří slov do doplňovaček, což vyústilo v to, že učitelka cvičení s frazeologismy raději vůbec nepočítala. 

Často nás vyučuje výrazovou metodou. Španělský přízvuk nás učila tak, že začala mluvit ostravsky.
"Pro mě je jednodůCHE mluVÍT španělsKÝ, protoŽÉ pocházÍM z OstrávSKA a tÁM ták mluvíMÉ všichNÍ."
Nutno podotknout, že tak začala mluvit bez varování, takže celá třída byla poněkud v šoku. 

Stejně v šoku jsme byli, když z ničeho nic začala názorně ukazovat terapii smíchem. Zněla tak přesvědčivě, že jsme se tomu úplně zapomněli smát. Se spolužákem jsme se poté shodli, že si tuto terapii pravidelně ordinuje opravováním našich písemek. 

Terapii smíchem ale neprovozuje každý den. Když chce dokáže být opravdu neskutečně kousavá.

/Na něco se ptá spolužačky, ta neví, tak se otáčí ke své spolusedící./
Učitelka: No té se neptej, ta to vědět nebude.

/Spolužačka se přesunuje do jiné lavice a zakopne při tom o tašku./
Učitelka: Bohužel nemám ten přístroj, jinak bych ti dala dýchnout. 


Tak tohle se asi nikdy nestane

Máte také podobně ironického učitele? Díky za přečtení :)

Žádné komentáře:

Okomentovat