"Genocida je boží!"

Oznámil nám spolužák a zachechtal se. Hodnotil volbu spolužaččina tématu na seminárku, ale mimo kontext to zní opravdu děsivě. Ostatně, vypadá jako příslušník árijského typu, takže by mu tato věta v určitém období nejspíš prošla. Ale ne dnes. A já si od okamžiku jeho prohlášení přeji, aby byl jednou na nějaké hodně vysoké pozici v seriózní firmě a já ho touto větou mohla vydírat. A dokud stále vegetí na našem ústavu... mohu o něm sesmolit alespoň takový krátký anonymní nevinný článeček...

Se spolužačkou jsme se totiž shodly, že když se dotyčný jednou za čas probere z kómatu, jeho random rasisticky nerasistická povaha si zaslouží být šířena dál. 

Jeho výrok, jež to dotáhl až do nadpisu, zní ještě paradoxněji, když si uvědomím, že dotyčného většina třídy označuje za žida. Ono když každou chvíli chodí jako správný pokladník po třídě a cinká při tom naditou peněženkou, je toto oslovení vlastně docela na místě. 

Když se nad tím zamyslím, různými způsoby neustále odkazuje na nejdůležitější události dvacátého století v naší zemi...

Řešíme před hodinou učitele zeměpisu. 

Spolužačka: Tuhle jsem ho viděla, jak šel do školy s tím svým slušivým baretem, dlouhým kabátem a koženou brašnou. 

On: ...bych se bál, že mě jde udat. 

A ačkoli ho všichni považují za žida, on zastává úplně jiný druh náboženství... Když při zkoušení maturitní otázky na téma životní styl začal naší španělštinářce povídat o kultu špagetového monstra, měla jsem pocit, že se o ni chvílemi pokoušel infarkt. 

Jeho náboženství je ale vskutku fascinující. Když jsme v angličtině vymýšleli, jak by měla vypadat dokonalá kancelář, naznal, že chce akvárko se žraloky, aby je mohl ve volných chvílích házet po ostatních zaměstnancích. Nebo je těmi špatnými krmit. 

Jako správný příslušník náboženství (popřípadě kultu), je v hodinách vědeckých předmětů patřičně zoufalý a k učivu přistupuje víceméně laxně. Proto se v biologii stalo už zvykem, že v pravidelných intervalech mlátí hlavou do lavice, dokud si nenavodí milosrdný spánek. 

Když už jsme u toho spánku, další pravidlo, které za ta léta zavedl, jsou pozdní příchody. Což v jeho případě znamená přijít v deset s omluvou, že zaspal. Nebo taky nepřijít vůbec, ono to v těch deset vlastně už ani nemá moc cenu, co? 

A přestože do té školy občas přeci jenom dorazí v bdělém stavu, někdy mám pocit, že si na probuzeného jenom hraje. Důkazem toho je náš nedávný rozhovor.

On: Co máme do tý špániny, prosimtě?

Já: El estilo de vida, vždyť jsme se o tom dneska bavili. 

On: My dva? Dneska? Fakt?!

A já na to můžu říct už jen jediné... Nevím na čem jede, ale chci to taky. 

Tohle meme zaujatě vybíral několik dlouhých minut... Píšu to protože jsem alibista vědomý si toho, že všichni naši nadsázku nemusí pochopit :D 

PS: Když jsem mu článek poslala ke schválení, byl spokojen, protože ho prý vykresluje jako excentrického bohéma. Také se ale dušoval že momentálně na ničem nejede, protože daruje krev. Awaw - dobrosrdečnej excentrickej bohém. 

Znáte také nějakého dobrosrdečného excentrického bohéma s náhodně rasisticky nerasistickou povahou? :D Díky za přečtení :)