Dospělácké rozhodnutí

Čau lidi,

nemám ráda rozhodování. Fakt ne. Vybírání si mezi jahodovou a vanilkovou zmrzlinou mi klidně zabere několik dlouhých minut. Buďme upřímní, vždycky to nakonec vyhraje citrónová. A teď, TEĎ po mně chtějí, abych si vybrala, z čeho budu za dva roky maturovat a pak se tomu s největší pravděpodobností věnovat do konce svého života. Ale jinak no pressure, klídek, pohoda, jazz (Y)...
Kdybych to vzala logicky z pohledu mého desetiletého já (to bejvaly časy), tak bych si bez zaváhání vzala BiChem a Fyziku, protože moje dětské srdce tenkrát netoužilo po ničem jiném, než se stát úspěšnou a vyhledávanou veterinářkou (ok, pořád lepší, než pozdější upírské období). Jenže chyba lávky, chemii nesnáším a s přibývajícími léty mě touha strkat krávám ruku do zadku tak nějak přešla. Nastalo ale další období (ne, ne to upírský). 
Chtěla jsem být psycholožkou. Dětskou. Tyjo, možná to bylo v době, kdy se mi v tý škole posmívali (tahle souvislost mě napadla až teď O.o) a já chtěla pomoci lidem se stejným problémem. Chvályhodné, toto povolání mě ale bohužel drželo přibližně do té doby, než jsme psychologii začali ve škole dopodrobna probírat. Nuda hadr, a proto Společenskovědní seminář taky nepřipadá v úvahu.

Hm, pěkně se nám ty nabídky tenčí...

Nastává období obliby jazyků trvající dodnes. No jo, ale chci se vážně angličtině a španělštině věnovat? A jaké mám v takovém případě možnosti? 
Učitelství (hahaha NO), nebo překladatelství (no jo, jenže překladatelů je...). Pak je tu možnost se pokusit rozvíjet psaní, nebo se věnovat natáčení dokumentů a filmů, ale v hlavě mi vyskakují jen další otazníky. 
Bude mě to psaní bavit napořád a budu mít pořád nové nápady? 
A mám vůbec na to, dostat se na FAMU?

A mám si vybírat srdcem nebo rozumem? Protože jestli tím druhým, beru si seminář ze zeměpisu a podávám si přihlášku na Univerzitu obrany v Brně, katedra vojenské geografie a meteorologie. Něco, co by mě snad uživilo a třeba i trochu bavilo. Popis studia mě ale uvede na pravou míru. Geodézie, kartografie, fotogrammetrie a dálkový průzkum Země, aplikovaná geoinformatika... Jojo, hodně tuším, co že bych se tam vůbec učila. 

Tak poslední výstřel do tmy. Žebříček nejlepších vysokých škol v naší republice...
Architektura... Jestli by jim nevadilo, že maluju jako ožralý prase, tak proč ne. 
Ekonomie... Hmmm NE.
Informatika... Tak určitě :'DD.
Práv... Tohle ani nemusím dočítat, abych věděla, že vážně NE. 
Psychologie... Nudááá.
Sociologie... Jediná zábavná škola, jejíž studium je ale v podstatě k hovnu. ("Ahoj, jsem sociolog a za měsíc si nevydělám ani na chleba.")
Strojírenství... Okaaay...

Je to jasný, bude ze mě zametač chodníků! :))

V naprostém zoufalství si beru do ruky minci a vyhazuji. Seminář angličtiny už mám jistý, teď jen jestli si mám přibrat zeměpis nebo španělštinu. Zemák panna, jazyk orel. 
Padla panna. Jenže nechci já vlastně spíš trochu děják...?

Tak já si snad nakonec vezmu deskriptivní geometrii, abych měla vnoučatům co vykládat, huh? 

Díky za přečtení a napište mi do komentářů, jestli nejsem jediná, která má takovýhle trable :D

Adios!