Už mám pochopení...

... pro všechny blázny, alkoholiky, feťáky a sebevrahy. A to do posledního ročníku střední školy chodím teprve týden. Jako já vím, že letos maturuju z češtiny, ájiny, špániny a dějáku. Ale musí mi to všichni každých pět vteřin připomínat?!

Protože věřte mi, něco tak děsivého z hlavy opravdu vymazat nejde. 

Proto mi vážně hodně přidal na odvaze starostlivý dotaz učitelky, vyřčený po zhlédnutí mé písemky (nehlášené, zadané druhou hodinu španělštiny). "Nechceš si tu státní maturitu ze španělštiny ještě rozmyslet?!" 
No, nevím jestli si ji rozmyslím, ale každopádně nad ní budu přemýšlet dnem i nocí, děkuju. 

Stejně tak mě dostalo oznámení učitelky češtiny, že všechny knihy, které si dáme do seznamu četby k maturitě, musíme před maturitou pročíst ještě jednou. Takže to, že je poctivě čtu od prváku je mi na nic a nebudu stíhat stejně jako zbytek třídy? Ty jo, skvělý, děkuju, děkuju moc. 

Z ironického děkování jsem se do toho normálního na chvilku přehodila v hodině angličtiny. Učitelka nade mnou mávla rukou, prý nemá strach, že bych z tohohle předmětu měla problém odmaturovat. To potěší, díky. Blbý ale je, že jak se znám, samou nervozitou ze mě nevypadne nic jiného než: "Hi, I am a potato." Otázkou je, jestli mi shovívaví učitelé i za takový výkon dají dostatečnou. 

Nejvíc mě ovšem potěšila učitelka dějepisu. V první hodině semináře mluvila celou dobu o povinné seminární práci, namísto o maturitní zkoušce. Nejsem si jistá, jestli to není trochu prašť jako udeř, ale každopádně jsem to nečekala, takže fakt dík. 

A ačkoli mě připomínky o blížící se maturitě lehce stresují, o to víc mě těší fakt, že když slovo maturita zazní v jakémkoli jiném předmětu, můžu s klidem v duši vypnout vnímání. Tedy, ne že bych jindy v takových předmětech poslouchala...

Taky doufám... Když brečím, vypadám hůř než Rick

Jak se s případnou blížící se maturitou vyrovnáváte vy? Díky za přečtení :)