Stužkovák, aneb šprti na tahu

Osm let uběhlo jako voda (vysvětlete mi někdo tohle slovní spojení, voda přeci neběhá) a přišel čas na stužkovák naší třídy s tématem nerdi. Protože když už jsme úplně blbí, můžeme si aspoň jeden večer hrát na to, že se v nás vlastně schovávají geniální duše. A takhle nějak to dopadlo...

První problém nastal při rovnání stolů. Spolužák to nazval výstižně: Gympl se sešel a hraje tetris. 

Spolužák 1: Hoši, děláte to blbě. Uděláme z toho bazén. Nebo estuár!

Spolužák 2: Vykopeme tady bazén! 

Celá konverzace proběhla naprosto seriózně, bez jediného náznaku úsměvu. 

Pro pozvané učitele jsme si připravili krátký testík na zjištění toho, jestli naši třídu dostatečně znají a jsou tak hodni se našeho stužkováku vůbec účastnit. Padali otázky typu:

Kdo měl ve třídě první řidičák?

Zeměpisář: To je přece jasný! Třídní!

Kdo na vodáku zvracel?

Angličtinářka: Z čeho?

Zeměpisář: Z vody, pochopitelně. 

Matikářka: Kuba? 

Třídní: Ne, ten je zvyklej. 

Kdo dělá POP Pilates?

Matikářka: Co je vůbec POP Pilates?

Zeměpisář: U toho pouštíš pop. 

Angličtinářka: Nebo u toho jíš popcorn.

Kdo rozsedl lavici na b7? /třída zeměpisu/

Třídní: Martin?

Zeměpisář: Ty zvíře!

"A jelikož jste všichni testem prošli a jelikož tu máme pět lahví šampaňského, chceme vás poprosit, aby každý z vás jednu láhev otevřel."

Češtinářka: Ježiš, já myslela, že vypil!

Za zmínku stojí i způsob vyvolávání lidí ze třídy, když si měli jít pro stužku. Pustila se písnička, jejíž text člověka nejlépe vystihuje, proto zazněly songy jako:

Když se načančám pro naši královnu

Travička zelená pro excentrického bohéma s dobrým srdcem

nebo třeba

Trpasličí svatba pro... už nevím, je tak malá, že nebyla vidět 

Pak nastal prostor pro oblíbené party hry. S radostí všem oznamuji, že jsem v této hře porazila svou matikářku. Také jsem u toho málem dostala infarkt, je to překvapivě obtížné. 

Krom toho jsem si po dlouhé době zahrála fotbálek. Musím přiznat, že ani postupující roky nic nemění na tom, že při hře akorát náhodně hýbu páčkami a doufám, že dám góla...

Celkově se ta oficiální část stužkováku podle mě docela povedla. A k té neoficiální... řekněme, že jsme byli patřičně veselí a spokojení a že některé věci, co se na stužkováku staly, tam také zůstanou. 

Jak je ctěné libo...

Všichni chtějí mít selfie s panem profesorem...

Krasavice inteligentní 

PS: S některýma lidma jsem si vyříkala některý věci a jsem za to strašně ráda. Love (not all of you, but the most of) you guys :D 

Jak proběhl váš stužkovák se třídou? Díky za přečtení :)