Tak se konečně dočkal...

...respektive všichni se dočkali. Respektive já se dočkala. A děkuji bohu, že všichni přečkali moje pondělní šílenství, protože jméno Leo a Oscar jsem v jedné větě tolikrát nevyslovila snad za celý svůj život. 

Nemůžu si pomoc, ale tenhle herec je prostě můj ultimate crush. Brečím nad ním v Titanicu, chytám se za hlavu ve Velkém Gatsbym a trochu se ho bojím v Nespoutaném Djangovi. And the list could go on and on...

I proto jsem v noci z neděle na pondělí měla budíka na půl třetí v noci. (Když se budu koukat, určitě vyhraje!) A s napětím jsem očekávala vyhlášení nejlepší mužské role. Chvilku už jsem si myslela, že Oscara získá Eddie Redmayne (The Danish Girl), ale nakonec JE TO TAM. Nedivím se, že si celý sál stoupl. 
Leo u mě svojí děkovnou řečí nabral další plusové body a vážím si ho tím ještě víc nejen jako herce, ale hlavně jako člověka. A jelikož jsem tvor od přírody ukecaný, musela jsem tuhle radostnou novinu celé pondělí hlasitě sdělovat světu...

Já: Víš co se stalo? Leo vyhrál Oscara!
Máma: No vím. A nemusela jsem kvůli tomu vstávat ve dvě.

Já: Leo má Oscara!
Babička: Kdo?

Já: Víš, že DiCaprio vyhrál Oscara?
Kamarádka: Asi budu zvracet.

Já: Leo to má v kapse!
Spolužáci: Se neposer.

Já: Jak se cítíte ohledně toho, že Leo vyhrál Oscara?
Spolužačka 1: On vyhrál? Cool.
Spolužačka 2: No a?
Spolužačka 3: *sáhodlouhý proslov a v jeho závěru: Aby se všichni neposrali.*
Spolužačka 4: *fangirl attack*

Já: Lucinko, víš co se stalo?
Moje pětiletá sestřenice: Ne...
Já: Leo vyhrál Oscara.
Ona: A ty ne..?

Já: Víš co se stalo?
Strejda: Jo, konečně.

Tak jsem naznala, že výhra ňákýho Hollywoodskýho herce je všem v mém okolí naprosto ukradená, ale to mi stejně náladu nezkazilo, protože... lidi, Leo má Oscara!

Na jednu stranu je to docela motivace...

Už nikdy! :D

Komu jste výhru přáli vy? Děkuji za přečtení :)