Za prvé - konečně kniha pro dospívající dívky (kluci po téhle knize přeci jenom asi nesáhnou) psaná z pohledu kluka. Děkuju bože.
Krom toho tenhle kluk rozhodně není žádný superman. Mladý Colin je spíš takové zoufalé bývalé zázračné dítě, které vyrostlo v nadprůměrně chytrého člověka schopného tvořit nepochopitelné přesmyčky ze slov, což ale upřímně nikoho nezajímá.
K napovídání, co lidi zajímá a co naopak ne, má po svém boku nejlepšího kamaráda Hassana (obtloustlého muslima odmítajícího jít na univerzitu → moje oblíbená postava), jež ve své převýchově Colina ale není příliš úspěšný, jelikož ten se po dalším rozchodu tentokrát s již devatenáctou Kateřinou (klid, s některýma chodil doslova pět minut), rozhodne vymyslet graf předvídající lidské vztahy, do kterého se započítává popularita, krása jedince, charakter, a mnoho dalších aspektů. Nezájem, káfire (urážka hojně používána v knize, vysvětlena velmi poeticky: velmi nehezké arabské slovo).
A tak se vydají na cestu, na které Colin vymýšlí graf a Hassan mluví o všem možném. Pak dojedou na místo, ve kterém se jim podaří najít letní brigádu a Colin vymýšlí graf. Seznamují se s místními vrstevníky i starousedlíky a Colin stále vymýšlí graf. Stane se další spousta věcí a Colin vymýšlí graf. Na konci Colin překvapivě dokončí graf. Ta kniha by se neměla jmenovat Příliš mnoho Kateřin, ale Příliš mnoho grafů, které se Colin snaží vymyslet.
Na druhou stranu je to hezký pohled do nitra kluka, jež se právě topí v depresích, protože se s ním za a) zase rozešla holka a za b) si uvědomil, že se mu zřejmě nepodaří, aby ze zázračného dítěte vyrostl v uznávaného génia. A za c) je to chvílema docela vtipný.
Taky je krásný vidět, jak se John Green vypsal. Protože rozdíl mezi touhle knihou (2006) a Hvězdy nám nepřály (2012) je kosmický. To ale nic nemění na tom, že obě knihy doporučuji.
Minimálně je opět nacpaná hromadou chytrých citátků
Četli jste knihu? Jak se líbila vám? Díky za přečtení :)
Žádné komentáře:
Okomentovat