Bohužel ani infantilní básničky tohoto typu mi nepomohly v tom si tuto děsivou postavu pozdní české mytologie zesměšnit natolik, abych v kině při každé druhé scéně leknutím neskákala dva metry do vzduchu. A díky tomu jsem zase zesměšnila jenom sama sebe.
Poprvé jsem se vyděsila v okamžiku, kdy se na plátně objevil obtloustlý muž bez trika, jehož absence byla skrz vrstvu hustých chlupů téměř neidentifikovatelná. Myslím, že z toho budu mít trauma do konce života.
Podruhé jsem měla menší infarkt, když ve filmu vylétla roleta od okna s hlučným doprovodem nahoru. Bezva Brhi, na to, že za půl roku slavíš dospělost, jsi opravdu skvěle citově připravená.
Pak jsem měla pár dalších zástav srdce, tentokrát společně s celým kinem, jenže v mém podání ta leknutí vydala za celé kino. Ono když samotný filmový dům už vypadá jako z hororu, leknu se i stínu na zdi, který je v tomto případě ten nejmenší problém.
K mému psychickému rozpoložení moc nepomáhalo ani to, že člověk, se kterým jsem v tom kině seděla, při každém mém leknutí vyprskl smíchy, a když se mu zdálo, že jsem se dlouho nelekla, strčil do mě pro jistotu sám. (
A když ve zdraví přežijete celý film (který je ve skutečnosti dost dobrý, jen já jsem srab), pravý horor teprve začíná. Poslouchat vtipy o tom, jak blízko pole bydlím, a jak existují i Půlnočnice, přímé příbuzné Polednic, to se ještě přežít dá. Ale poprosit večer babičku, aby s vámi šla vyvenčit psy, protože se bojíte (srab no) a slyšet její reakci: U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo... Tak to už by skolilo nejednoho.
Poslední šok jsem měla večer, když jsem se chystala do postele. Ono rozsvítit světlo a vidět ve své posteli ležet již několikrát zmiňovanou Polednici, to je asi taky pro poněkud silnější povahy, než jakou se pyšním já. Jediná věc, která mě zastavila ve sbalení si svých pěti švestek a ustlání si v ložnici s mámou, byla, že Polednice většinou chodí za matkami s dětmi. A ano, jinak jsem psychicky naprosto v pořádku.
Zase se mi o tom bude zdát tyjo
Byli jste na Polednici v kině? A chytali jste taky takový šoky jako já? Díky za přečtení :)
Žádné komentáře:
Okomentovat