Přijela vlastním novým autem s utkvělou představou, že ho někde po cestě nabourala. A s touhle otázkou šla i na karty, což jsem jí výslovně zakázala, jelikož jsem naznala, že se obě potřebujeme podívat na naše šance u opačného pohlaví. Myslet si, že mě poslechne, bylo ale vlastně úplné science fiction.
Otočím kartu, na které je muž
Já: To může znamenat tvého bratra, kamaráda, nebo tátu.
Kámoška: Táta! Nabourám mu auto?!
Další karta, tentokrát je tam dům
Kámoška: Nabourám dům?! Vyhodí mě z domu?!
Donutila jsem ji zeptat se na něco normálního a otočila první kartu, na které je čáp
Já: To znamená plodnost.
Kámoška: Jsem těhotná?!
Já: Ten čáp je v minulosti.
Kámoška: Jsem těhotná v minulosti?!
Mezi kartami v budoucnosti se jí objevila zahrada
Já: To může znamenat i hřbitov, hahaha.
/Vidím její vyděšený výraz./
Já: Dělám si prdel ježiši!
V současnosti se jí jako výstraha objevila karta s křížem
Kámoška: Já umřu, nabourám auto a umřu!
V ten okamžik jsem s ní skončila a začala vykládat sobě
Já: Se bojím, abych tam někde neměla něco zlýho.
/Kámoška si otočí všechny karty, aby jen ona viděla, co na nich je./
Kámoška: Nemáš.
Ve výsledku mi vyšlo, že svou osudovou lásku potkám na nějaké party, ale současnost mi stále ohrožuje nějaké tajemství z minulosti. Na to tajemství jsme s kamarádkou ještě nepřišly, asi že je to tajný.
Každopádně karty nelhaly. Auto skutečně odřela, ale ne tátovi, nýbrž svému dědovi. A já mám dilema. Od doby vykládání jsem byla už třikrát někam pozvána. A teď která party je ta pravá?!
Protože jen někdo se karet zeptá na to, jestli nabourá auto
Jak trávíte svůj volný čas vy? Asi lépe než my dvě... Díky za přečtení :)
Věštění s karet je unikátní příležitost, jak ze sebe udělat blba. :D Vždycky na Silvestra bývám u přítele. Jeho máma je kartářka. Většinou je takové větší posezení s náhodnými lidmi,kteří se zrovna nacházejí v Brně nebo přišli na návštěvu, samozřejmě známých ale pro mě prostě jen nějací lidi. A když odbije půlnoc, připijeme si a zase jen sedíme a posloucháme staré hity v televizi, přijde na řadu oblíbená aktivita. Vezmou se Osho karty, máma zamíchá, a pak si každý musí z hromádky vzít jednu. Nikomu neukazovat. Pak se zase karty vyberou, zamíchají se jen ty vybrané a každý si tahá znovu. A pak se jede popořadě, každý něco vyvěští z karty, kterou drží, a až nakonec se přihlásí ten, komu patří. Poprvé to ze mě byl hrozný šok, protože u nás se takové věci v rodině nikdy nedělali a jsem vychovávaná být zcela racionální. Ale po pár Sivestrech je to už docela dobrý, protože jsem se naučila mluvit podle obrázků a říkat taková ta všeobecná moudra. A co je super, po tomhle neprofesionálním výkladu ještě udělá výklad právě maminka.
OdpovědětVymazatA pak mi teta od mé nejlepší kamarádky (tetě bylo tehdy 23) vyvěštila, že se o mně bude psát v učebnicích dějepisu. A to stojí za to, ne?:D
Musíme si v září zavěštit :-*
Ty budeš v učebnici dějepisu a já skončím tak, že ho budu učit :( :D Zářijové věštění vydá tak na tři články tuším :D CTG
Vymazat