Špeky učitelů: Bombastická dějepisářka

Někteří lidé matou tělem. Jiní hlasem. A naše skvělá učitelka dějepisu to zvládá obojí naráz. Počet lidí, kteří by tipovali, že umí řvát? Nula. Počet lidí, kteří by si nadělali do kalhot, kdyby ji slyšeli řvát? Tisíce. 
A tahle křehká bytost mě už tři roky učí historii světa.

Její komentáře k dějinám, které nám vypráví, jsou přímo legendární:

A pak tady byly Uhry. A jak známo, s Uhrami byly vždycky problémy...

Toto období dostalo do názvu jaro. A když něco nazveme jaro, většinou to nedopadá moc dobře...

A když jí někdo vyrušuje v hodině:

Já tě vyhodím! Já tě normálně vyhodím! Ne! Já tě vyzkouším. A seženu ti našeptávače, co ti bude za zády recitovat Máchův Máj!

nebo...

Chlapče, ty mluvíš! Máš být skryt za svou taškou a mlčet... Jen mluv, příště to třeba bude i k věci.

Nebo když někdo usne:

Nespi proboha! Ještě potlačíme povstání a jdeme domů!

Občas hodnotí naše výkony v písemných pracích:

Tak já si doma přečtu ty romány na pokračování.

Je tu víc škrábáno, než napsáno a tvoří to zajímavé vzorce a struktury. 

A zkoušení: 

Já tě vždycky nepříjemně překvapím. Já to mám v povaze.

A poslední zvonění minulého roku ohodnotila takto: 

Vrchol inteligence a kreativity!

Je to zkrátka jedna z mála učitelských bytostí, o které můžu s čistým svědomím říct, že ji nechci zabít. 

Docela bych tomu i věřila :D

Díky za přečtení :)