Naznaly jsme, že někteří lidé vlastně melou takové sračky, že by zadek místo hlavy v jejich případě nepředstavoval tak velký rozdíl. Mezi hlavní představitele zadkohlavy jsme zařadily naše nejvyšší politiky.
Naši teorii jsme ale promyslely ještě hlouběji a jeden z dalších poznatků byl, že věta: "Polib mi prdel!" by se stala jednou z nejromantičtějších věcí, jakou by vám vaše drahá polovička mohla říct.
Také jsme si uvědomily, že by všichni lidé měli velice vypracovanou horní část těla, speciálně ruce. A proč? Na tak jednoduchý proces jako je sednutí, bychom museli pokaždé udělat stojku!
Pak jsem se nad touto problematikou zamyslela sama doma. Napadlo mě, že naprosto nevinné vyplazení jazyka, které jako projev nesympatií používají malé děti na hřišti, by se rázem změnilo v ten nejnechutnější projev odporu.
Nadávka, že je někdo tlustý jako ... by bylo vlastně přirovnání ke krásným dětským buclatým tvářičkám, a proto by si všichni lidé, o kterých se někdo takto hrubě vyjádřil, vlastně připadali polichoceni a potěšeni.
A poslední myšlenka se mi zatoulala k celulitidě. Konečně by se té chudák opovrhované pomerančové kůži dostalo trochu uznání. Ďolíčky ve tvářích chtějí přeci všichni!
Díky za přečtení, snad vás tento článek až moc neznechutil.
Naši teorii jsme ale promyslely ještě hlouběji a jeden z dalších poznatků byl, že věta: "Polib mi prdel!" by se stala jednou z nejromantičtějších věcí, jakou by vám vaše drahá polovička mohla říct.
Také jsme si uvědomily, že by všichni lidé měli velice vypracovanou horní část těla, speciálně ruce. A proč? Na tak jednoduchý proces jako je sednutí, bychom museli pokaždé udělat stojku!
Pak jsem se nad touto problematikou zamyslela sama doma. Napadlo mě, že naprosto nevinné vyplazení jazyka, které jako projev nesympatií používají malé děti na hřišti, by se rázem změnilo v ten nejnechutnější projev odporu.
Nadávka, že je někdo tlustý jako ... by bylo vlastně přirovnání ke krásným dětským buclatým tvářičkám, a proto by si všichni lidé, o kterých se někdo takto hrubě vyjádřil, vlastně připadali polichoceni a potěšeni.
A poslední myšlenka se mi zatoulala k celulitidě. Konečně by se té chudák opovrhované pomerančové kůži dostalo trochu uznání. Ďolíčky ve tvářích chtějí přeci všichni!
PS: Tohle je jasný důkaz toho, že pravidelná školní docházka vás zdegeneruje.
Díky za přečtení, snad vás tento článek až moc neznechutil.
Žádné komentáře:
Okomentovat