Měsíční kráter

Tak jsem se jednou rozhodla péct. Poprvý. Místo veganskýho perníku z toho vyšel měsíční kráter s přebytkem mouky ve spodku. Ale nikdo si nestěžoval.

Od kámošky jsem nejprve dostala velice přesný recept:

Ona: "Většinou to dělám od oka, ale že jsi to ty, tak ti najdu recept."

2 hrnky hladké mouky

1 hrnek polohrubý

1 hrnek cukru

1/2 hrnku oleje

1 hrnek vody

kypřící prášek

1/3 hrnku kakaa

Ona: "...dělám si prdel, tenhle je taky od oka..."

A pak nastal samotný proces výroby:

Počkala jsem si, až máma usne na gauči a donesla si všechno potřebné do kuchyně. Už v tu chvíli to vypadalo jako před bitvou, a to byl teprve začátek. A pak to přišlo. Mouka byla až ve dřezu. Kakao na zemi. Z hrnku, ve kterém byl olej, se špatně vyklepává kakao, takže v buchtě bylo ve výsledku mnohem víc vody, jen aby hrnek nevypadal jako prase. Kypřící prášek byl snad jediná bezproblémová přísada. Dokud neskončil na varný desce. 

Když došlo na vymazávaní plechu, naznala jsem, že když je to veganský perník, nebudu plech vymazávat máslem, nýbrž olejem. Chyba. Mouka plavala. Možná proto většina skončila ve dřezu a zbytek se spálil na okraji plechu.

Poslední krok bylo samotné pečení. Po celou dobu jeho trvání jsem přemýšlela, jak mám poznat, že buchta jde od krajů, když jsem ji do těch krajů ani pořádně nerozetřela. 

A pak jsem z trouby vyndala buchtu, jejíž reliéf mi silně připomínal měsíční kráter. Na měsíční kráter to ale chutnalo překvapivě dobře. Nikdo si nestěžoval. A babička všude vykládala, že máme doma vegetariánskej perník!

Kdyby někdo přemýšlel, jak vypadá buchta s reliéfem měsíční krajiny a s připálenou moukou na kraji (přísahám, že byla dobrá!)

PS: Budiž mi errory odpuštěny, příště to snad bude lepší.

Pečete? Máte taky takhle originální přístup? Díky za přečtení :)