sobota 9. ledna 2016

LiStOVáNí - dramatické čtení

Celá třída lidí v poslední fázi puberty nad oznámením, že strávíme hodinu v aule na dramatickém čtení povídek Miloše Urbana, jen znuděně protočila očima. Poslouchání příběhů z cyklu Mrtvý holky totiž pro většinu lidí neznělo nějak vábně. Já se na druhou stranu docela těšila. A zklamaná jsem nebyla.

Ono když jedna z prvních vět, která padne, je: "Ještě nikdy jsem neměla orgasmus." tak to vaši pozornost docela upoutá. V ten moment začnete přemýšlet, jestli to bude trapně vtipný, nebo vtipně trapný. Zároveň vám běží hlavou, jestli stejný typ povídek četli i dvou třídám před námi, skládající se ze skupiny dvanáctiletých dětí (spoiler: nečetli). A pak už se necháte naprosto unést tou dokonalou podívanou. 

Já knížky čtu ráda a často. Musím uznat, že v některých momentech to prožívám víc než herci, kteří nám čtyři povídky předčítali. Když ale i ti největší ignoranti ve vašem okolí začnou odkládat mobily, nebo kopat lidem do židlí, a s větším či menším zájmem koukají na představení před sebou, to už je co říct. Takováhle věc se nepovede jen tak někomu a že se to navíc povedlo pouhým dvou hercům, kteří po celou dobu prakticky jenom "čuměli" do knížky a četli z ní krátké věty, tak to klobouk dolů.

Upřímně, koho by nezaujal dramatický popis toho, jak se mrtvé tělo obtloustlé ženy neustále vynořuje z řeky a brání tak tomu, aby bylo navždy pohřbeno na jejím dně, zatímco vystrašený muž pobíhající okolo se ji snaží všemi možnými způsoby ukrýt a uchyluje se tím pádem i k takovým věcem, jako je krádež prutů, či bezhlavé vrhání se do studené vody. Menší ironií bylo neustálé zmiňování plnoštíhlosti dané postavy, přičemž její představitelka vážila třicet kilo i s postelí.

Poslední povídka, Přepis rozhovoru s ženou středního věku (nebo tak ňák), se mi líbila nejvíc. Herečka předvedla opilou ženu tak, že jsem si říkala, jestli do sebe na pódium náhodou něco tajně nehází a herec se zase tvářil natolik vyděšeně, že jsem mu uvěřila i tu naivitu spojenou s mladickým věkem dvaceti let, ačkoli už měl na hlavě vlasů méně než více. 

A proto jestli projekt LiStOVáNí dorazí i k vám do školy, neprotáčejte oči, nýbrž skákejte radostí do vzduchu, a jestli je někde ve vaší blízkosti, bez zaváhání si kupte lístky. Stojí to za to. 



Jaký kulturní zážitek jste měli v poslední době vy? Díky za přečtení.

2 komentáře:

  1. Měli jsme listování někdy v listopadu, tuším. KATASTROFA. Minulý rok bylo úžasné, i když si nevzpomenu, co listovali. Jenže letošní bylo listování podle knihy od Viewegha. Ta nejnovější. Naše češtinářka je už nikdy do školy pozvat nechce. A to je dost tolerantní a miluje vybočení, jenže tohle listování bylo nevhodné, protože: totálně potupilo sexualitu, protože to bylo tolik o sexualitě v tak hnusném pojetí, že i nekatolíkům na naší škole se chtělo zvracet. Navíc mě vytáčelo, že té ženské neustále lezla půlka zadku. Listování je skvělý nápad, ale musí se vybrat dobrá kniha a dobrá skupina herců. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě mrzí, že s nimi mají lidi i negativní zkušenosti. Já byla vážně nadšená. Děkuju za komentář :) CTG

      Vymazat