"Ne."
"Dělej vstávej, chci hrát Wii," stáhne ze mě peřinu a já po ní hodím polštář.
"Musím se učit," snažím se vymluvit a přikryju se prostěradlem.
"Nemusíš, hrajem," zapne televizi a ještě v polospánku mě před ní postaví.
"Vždyť to neumím..." zaprotestuju naposledy a ona si spokojeně promne ruce.
"No tak aspoň vyhraju!"
"Přeskoč to!" strčí do mě, když si čtu pravidla hry a klikne přímo na její začátek.
"Přeskoč to!" strčí do mě, když si čtu pravidla hry a klikne přímo na její začátek.
"Vždyť to neumím!" zařvu na ni. Já nejsem ta, která u toho furt sedí.
"Ale já jo, mačkej tohle," poradí mi a ukáže na knoflík na ovladači.
"Vždyť to nelítá!!" uvědomím si, když se snažím obehrát ségru, která s lehkostí sbírá do své helikoptéry všechny trosečníky na ostrově.
"Mačkáš dvojku?" zeptá se, aniž by se na mě podívala.
"Tys ukázala na jedničku!" zařvu vztekle a před vypršením časového limitu se mi povede sebrat aspoň jednoho človíčka.
"Nenávidím tě!" oznámím jí, když přeskočím tutoriál k další hře a ona se chytne za hlavu.
"Jsi blbá, proč přeskakuješ tutoriál Mařeno!"
"Jsem myslela, že to umíš taky!"
"Neumím!"
"No tak jsme na tom stejně!"
"Neumím!"
"No tak jsme na tom stejně!"
"Ticho!" ozve se z chodby a my na sebe aspoň vyplázneme jazyk.
"Jo, tohle umím, musím počítat hrušky a ty je budeš krýt," přejdeme na poslední hru a já děkuju bohu, že už to mám za sebou. Snažím se jí zakrývat výhled chabou plácačkou, která se mi objevila na obrazovce a ona se jen směje a nahlas počítá. Jako by mě zajímalo, že prohraju.
"Čtrnáct!" zahlásí pak a já pokrčím rameny.
"Tak to tam napiš, ať můžu jít."
"Jé, já to měla mačkat v průběhu..." dojde jí, když se její panáček na obrazovce tváří smutně a má sklopenou hlavičku.
"To je chyba ve hře!" uklidním ji ironicky a pak hodím ovladač na postel. Zas to dlouho nechci ani vidět.
"Běžte tamhle vybírat kameny," zadá nám děda práci na zahradě, kde momentálně opravuje sloupek od plotu.
"Jé, co to je?" vytáhnu kus něčeho, co kdysi snad bylo železo a ukážu to dědovi.
"To je starý železo, tak to brzy najdeš novou lásku," oznámí mi děda moudro a já se ušklíbnu. By mě zajímalo kde, když každej víkend trávím na zahradě mezi šutrama.
"Jé, já sáhla do hovna!" ozve se od sestry a já se rozesměju.
"Tak to budeš mít štěstí!" řekne zase děda a já se na ni otočím.
"Jó ségra, já najdu novou lásku a ty budeš mít to štěstí, že mě odsud odvede!"
Takhle vypadal, chudáček jeden mrňavej
PS: Tenhle článek je z 95% založen na pravdě, mimochodem mé sestře bude letos dvacet a zatím se úspěšně připravuje na maturitu.
Díky za přečtení!:)
Žádné komentáře:
Okomentovat