Takto náš pan profesor okomentoval počasí v den naší exkurze do Prahy. A myslel to smrtelně vážně. Proto jsem já musela záchvat smíchu maskovat poznámkou, že jsem asi na něco alergická. Tím jsem zase rozesmála zbytek svých spolužáků. A takhle je to s naším učitelem pořád.
Vždycky mě na něm fascinuje jeho schopnost mluvit celou dvouhodinovku prakticky bez přestávky. Stejně úžasný je i fakt, že ty věci, které nám říká, zapomíná rychlostí světla, takže nám je za tu dvouhodinovku všechny zopakuje v průměru tak pětkrát až desetkrát. Ale nejlepší na tom všem je, že ač se ho člověk s kýblem kafe snaží vnímat jak chce, po opuštění učebny ví stejný prd, jako když do ní vešel. Vlastně ne, něco se mi v hlavě za ten rok přeci jen usadilo. Švýcarsko je federace s konfederativními prvky.
To je jedna z mála věcí, která mi z jeho přednášek opravdu utkvěla v hlavě. Ty ostatní ale často také stojí za to:
"Vy jste osmiletí, vy mi rozumíte."
Myšleno: Čtyřleťákům nevěřím, tak budu přehnané nároky klást jenom na vás.
"Jste budoucnost národa!"
Aneb slabším z vás moje hodiny přivodí několik bezesných nocí a panický záchvat k tomu.
"Jste vlajková loď našeho ústavu!"
Viz předešlý komentář.
"Ale nebojte see!!"
Výrok doplněný divokou gestikulací, tudíž má přesně opačný účinek.
"Ohledně Evropské unie nejsem pesimista. Jsem optimista s lehkou skepsí."
Tohle jsem slyšela tolikrát, že mám ohledně jeho hodin už také lehkou skepsi.
"Time is money, přátelé!"
Tak proč tu musím tak dlouho sedět?
"Ekonomii zdar!"
Nazdar!
Nejvíc mě ale dostává jeho představa o naší nevinnosti a jeho následný výběr pro nás vhodných ostřejších výrazů:
"Teď omluvte můj silnější výraz - lump!"
nebo
"Dámy prominou - veřejné toalety!"
vrchol vulgarity je ale...
"Pytlík!"
Můj problém ale skví v tom, že sedím v první lavici. Ne. Nejsem takový blázen, sedím vlastně ve třetí lavici, ale dvě lavice před námi zejí prázdnotou. Proto je v hodinách ZSV tak těžké dát si nenápadného šlofíka, ještě těžší vydržet učitelovy časté pohledy z očí do očí (které se dějí čistě z důvodů mého hypnotizování hodin visících nad jeho hlavou), a nebo být pomůckou při jeho názorných ukázkách chování v různých koutech světa (naposledy mi bez varování téměř políbil ruku a já tou druhou musela rychle schovávat mobil s otevřeným twitterem - infarkt hadr).
Nejlépe ale našeho profesora vystihla studentka povídající nám o vysoké škole, která svoje středoškolská léta strávila na našem ústavu:
"On opravdu ví, o čem mluví. Blbý je, že my to většinou nevíme."
Máte podobného učitele s naivními představami o vaší budoucnosti? Děkuji za přečtení :)
Na ZSV máme neskutečného pohodáře a frajera (rok byl v klášteře, prostě jen tak jako mnich), ví o čem mluví, mluví ze života a mívá vtipné prezentace, kde jsou obrázky nesouvisející s tématem, a tak na otázku, proč tam má ten a ten obrázek odpovídá: No já to dělal pozdě večer a před x lety, tehdy mi to přišlo neuvěřitelně vtipný. :-D
OdpovědětVymazatA já bych ho moc ráda poslouchala, ale osmou nebo devátou hodinu na to už nemám. Sedím v první lavici uprostřed, většinou, katedra j e u okna, většinou stojí u mé lavice nebo přednáší od katedry a pohledem zabírá právě mě a řadu u dveří. Musí si o mě myslet zajímavé věci. Já spím. Občas se probudím, něco odpovím, testy mám na jedničku, sešit si nepíšu, a po hodinách zatímco všichni spěchají, já si s ním povídám. :-D Obecně se lidi smějí, když vidí, jak se cukám, protože spím s podepřenou hlavou. :-D
S tím zapomínáním máme učitelku na biologii. Ona prostě kolikrát ani neví, koho zrovna učí (v úterý nedošla s tím, že si myslela, že učí oktávu a ti mají svaták). A ví neuvěřitelný kvantum informací, jen kouká do zdi a říká. Ale je schopná se měsíc ptát, jestli už jsme dodělali mihule, což je někde u ryb? A my už jsme u obojživelníků. A dneska nám zase říkala, jak naplánovala s náma exkurzi a slovo od slova i s vtípkama nám zopakovala, co nám říkala minulou hodinu... :-D
Aplauduji ti! Tohle je asi nejlepší shrnutí "profesora ZSV", jaké kdy někdo vyplodil!! :-) :-D
OdpovědětVymazat