Všem klukům, které jsem milovala, jsem napsala dlouhý nesmyslný dopis a schovala ho pod postel, takže se nemůžu divit, že se ke všem nakonec dostal

Nebo takhle nějak by se ta knížka na kterou hodlám napsat strhující recenzi, jejíž začátek právě čtete, mohla jmenovat. 
Doufám, že vás tento sáhodlouhý nadpis zaujal natolik, že si můj názor na tuhle rádoby romanticko-feministickou splácaninu, kterou za dlouhých zimních večerů čtou dívky, které stále věří na šťastné konce (nic proti nim, taky do té skupiny patřím, ačkoli se z ní snažím všelijak dostat) dočtete až do konce. Nebojte, dlouho to trvat nebude.

Nikdy jsem nevěřila, že by se lehká teenage romantika dala smíchat s těžkým prosazováním názoru, že hlavní hrdinka knížky v životě opravdu ŽÁDNÉHO kluka nepotřebuje, a proto kdykoli se jí nějaký líbí, nebo je do něj snad dokonce zamilovaná (což se lehce pře s její životní filozofií ŽÁDNÍ KLUCI ale co už), napíše mu dopis proč se jí kdysi líbil, ale teď už ne. A proč její láska k němu tak záhadně a náhle zmizela? Protože se tak naše milá Lara Jean prostě rozhodla a tečka!

Já nevím, kdybych si vypsala věci, které se mi na nějakém klukovi líbí, je hodně velká pravděpodobnost, že se mi začnou líbit ještě víc, ale každej to má asi jinak. Ostatně, ona tam řešila spíš oči, než TEN ABSOLUTNĚ PERFEKTNÍ zadek, na kterej se prostě zapomenout nedá.
Druhá věc ovšem je, že když už bych něco takového napsala, schovala bych to do trezoru s třicetimístným číselným kódem, trezor bych natřela na černo, hodila do studny, opatřila ho bezpečnostními čidly, které by případného vetřelce zabily na místě, a jeho přesnou polohu bych bránila vlastním tělem. 
Lara Jean si tyhle cenné materiály schovala pod postel. Ale bacha - do krabice od klobouků, takže je to v pohodě.

To se pak dívka nemůže divit, že se dopisy dostanou do rukou takovým lidem, jako je bývalý kluk její starší sestry, nebo spolužák ve škole. Z toho se vyvine správná školní aféra, ale s tím se v knize tohoto typu už vysloveně počítá. 

Poslední věc, která mě fascinuje, je samotné postavení v životě Lary Jean. Vyrůstala bez matky, s naprosto perfektní starší sestrou, která v ní probouzí komplex méněcennosti, s naprosto otravnou mladší sestrou, která jí většinu času leze na mozek, a její otec je gynekolog. Ta holka má právo bejt magor!

Každopádně v průběhu psaní tohoto článku jsem zjistila, že toto veledílo má i pokračování, takže ačkoli jsem si myslela, že na podobnou věc už nikdy v životě nesáhnu, tak sáhnu. A ráda. Protože jediná plusová věc, která se mi podařila najít, je ta chytlavost, která vás prostě nutí to dočíst, ačkoli si uvědomujete, že na takové bizarnosti už opravdu nemáte věk.

Snad se vám můj názor na tuto knížku líbil a jestli se za dlouhých zimních večerů budete nudit, můžete si ji přečíst (ovšem jen v případě, že jste dostatečně psychicky stabilní, abyste si uvědomily, že čtete těžkou teenage fikci). Tahle knížka je vlastně takový trapný literární guilty pleasure. Jaký je to vaše?