(Všechno, jen ne chytrá) Karanténa

"Hlavní hygienička České republiky je pozitivní na covid-19."

Vyblikne na mě v úterý v půl jedenácté ráno zpráva na Twitteru a já ztuhnu. Ta hygienička, se kterou jsem včera dělala patnáctiminutový rozhovor a stála asi metr od ní? Ups. Co teď?

+ Hele, do práce už se nevracejte, jo?

- No a co mám dělat?

+ Jdi domů a uvidíme. 

Telefonát s editorkou byl rychlý, s kameramanem, který se mnou shodou okolností natáčel i úterní tiskovku, se balíme a mizíme co nejrychleji do domácí karantény. Po jedenácté hodině už jsem doma. Najedu na home office a čekám na zavolání hygieny, protože jsem na tiskovce, kde jsem se s nakaženou setkala, byla podepsaná.

 Dvanáct hodin - nic.

Jedna hodina - nic.

Dvě hodiny - nic.

Tři hodiny - nic.

Okolo půl čtvrté ztrácím trpělivost a rozhodnu se na hygienu zavolat sama. 

+ Dobrý den, včera jsem přišla do kontaktu s člověkem, který má covid-19. Stála jsem asi čtvrt hodiny metr od něj, co mám, prosím, dělat?

- A dotkly jste se?

+ Ne...

- Tak to nebyl rizikový kontakt, můžete jednat, jak sama uznáte za vhodné.

Aha. LOL. Tak sama uznávám za vhodné, že bych přeci jen měla zůstat doma a dojít si na test jako samoplátce. Po další hodině ale zjišťuji, že to asi nebude nutné. Zvoní telefon. 

+ Dobrý den, pražská hygienická stanice, mluvila jste včera s paní doktorkou? 

- Ano, mluvila. Byla jsem od ní asi metr a mluvily jsme asi čtvrt hodiny. 

+ Dobře. Nařizuji Vám desetidenní karanténu. V pátek.. ne, v sobotu si zajdete na test. Dřív by se to ještě nemuselo dát poznat. 

Nijak neprotestuji a diktuji paní na lince údaje, aby mi mohla vypsat elektronickou žádanku na sobotu. Je středa. O to víc mě překvapí, když večer čtu na Twitteru, že někteří novináři z úterní akce byli na test posláni už ve středu večer. Divný, ale ok. 

V sobotu vstávám brzy ráno a vydávám se do Ústřední vojenské nemocnice na test. Pěšky z Bubenče, protože auto nemám a MHD mi hygiena zakázala. Naštěstí je krásně a hodinová procházka mi po třech dnech karantény přijde víc než vhod. 

V řadě pro lidi s žádankou nás ani nestojí tolik a celý proces tak zabere jen pár minut. Akorát dostanu vynadáno od paní, která mi odebírá vzorek, když bolestí ucuknu. 

+ Nekrčte mi ten nosík, nebo to bude bolet ještě víc!

Upřímně si nedokážu představit, že by něco bolelo ještě víc než tohle. Zároveň se loučím s dokončením školy, protože mám pocit, že paní si kromě vzorku nosní sliznice nechala i půlku mého mozku. A do 24 hodin mi prý přijdou výsledky, tak super, to by mělo být v neděli nejpozději v deset! 

V neděli v devět hodin na mě vyblikne tweet s počtem nově nakažených za sobotu. Zvláštní, že to dávají ven před tím, než všechny obepíšou, ale tak mají ještě hodinu, žejo. 

Deset hodin - nic.

Jedenáct hodin - nic. 

Dvanáct hodin - nic. 

Jedna hodina - nic

Dvě hodiny - nic.

Tři hodiny - nic. 

Půl čtvrté - cink cink, jste negativní. 

Skvělý, teď už jen elektronickou žádanku na druhý test, přežít ještě týden karantény, a pak hurá... do parku, protože nechci riskovat, že kvůli lidem skončím zase zavřenáv pokoji, i když mi nic není. 

No, to se snadno řekne, ale hůř udělá...

V pondělí volám na hygienu s prosbou o elektronickou žádanku na druhý test, který mi hygiena nakázala na poslední den karantény, tedy pátek 11.9. Hygiena mě odkazuje na obvodní lékařku. Tu mám na Vysočině, odkud pocházím. Domácí karanténu ale držím v Praze. Sestřička mé obvodní lékařky i po konzultaci s jiným doktorem v ordinaci tvrdí, že žádanku mi vypíše pražská hygiena. Oni mě prý mohou poslat maximálně do Jihlavy nebo Nového Města na Moravě. Tam z Prahy pěšky nepůjdu. Volám zpět na pražskou hygienu, tam se smějí, že žádanku vážně vypisuje obvodní lékařka. Volám zpět lékařce, je asi 13:30. Už to nebere, pracuje do 13 hodin. Tak zase zítra.

Další den, volám praktické lékařce. Asi dvě hodiny se nemohu dovolat, jednou telefon někdo zvedne, ale vzápětí ho položí. Když se konečně dovolám, tak doktorka z toho, že mi má elektronickou žádanku opravdu vypsat, moc nadšena není. Prý nikdy nevypisovali takovou žádanku mimo kraj Vysočina, moc neví, jak se to dělá. Po několikaminutovém hovoru je žádanka v systému. Má mi přijít SMS s datem, kdy se mám na test dostavit. Namítám, že datum mám už určeno od pražské hygieny. To prý ale určit nejde a mám vyčkat na příchod SMS. Po hodině mi přijde zpráva z hygienické stanice na Vysočině, že mě zaevidovali a místo a čas určí. Tak snad ne v Jihlavě. 

Žádná další SMS už nepřišla. Zmatky a nejistotu, jestli v pátek na test můžu vyřešil jediný telefonát do Ústřední vojenské nemocnice. 

+ Dobrý den, já mám elektronickou žádanku a hygiena mi řekla, že bych měla jít v pátek na druhý kontrolní test a já nevím, jestli můžu přijí...

- Přijďte. 

+ Tak já přijdu.

Tak jsem přišla. Odběr pro změnu vůbec nebolel. A já teď už víc než 28 hodin čekám na výsledek. Co myslíte, budu moct jít večer do parku?