V tomto roce budu psát pravidelněji...

...pravila Brhi a po napsání tří článků se zas čtvrt roku neozvala. Jako já bych to svedla na hodně práce, školy, starostí a podobně, ale raději řeknu frázi, kterou se ospravedlňuji, když v práci spletu objednávku.
"Já se omlouvám, já jsem blbá kráva."
Divili byste se, jak dobře to funguje. 

Ráda bych svou dobu odmlčení zase nějak shrnula, ovšem zase se toho stalo tolik, že nevím kde začít. 

V první řadě chci poděkovat úžasnému trendu zvanému barefoot, díky kterému mám po venčení psa naboso zdravou nožní klenbu a také náběh na angínu. Tím pádem jsem si konečně našla čas sednout (=lehnout do postele a skuhrat že umírám) a něco napsat. Pohrávám si při tom v hlavě s myšlenkou, kdy naposled jsem měla dobrý nápad, ale... nevzpomínám si. Well, aspoň je o čem psát. 

A nyní k věcem, které mě po většinu času mé nepřítomnosti tady zaměstnávaly. Pojďme si třeba zase ukázat špetku z úžasného vysokoškolského života, shall we? 

Nastíním vám situaci - první den letního semestru, hodina Základů práva, plná třída, tipuji tak padesát lidí. Brhi se spolužákem a spolužačkou v první lajně, protože nám asi hráblo nebo tak něco.
A pak do třídy vejde nenápadný učitelík a praví: "Jmenuji se Osina a budu Vás učit Základy práva."
A v tu chvíli se ti tři kreténi vepředu začali smát jak blázni a nepřestali do konce hodiny. Takhle se totiž, moji milí, chovají dospělí lidé na vysoké škole.

A jak aktivně plníme všechny naše povinnosti?

- "Jsem to měl udělat o víkendu, jsem si to přesunul na včerejšek, a pak jsem to přesunul na dnešek."
+ "Prostě ses na to vysral!"

- "Zítra bych chtěla napsat seminárku. Ale jenom bych chtěla."

+ "Já se nudím. Založíme kapelu a budeme se jmenovat Batikovaní motýlci."
- "A budeme hrát na triangl! Na jeden!"
+ "Uvaříme písmenkovou polívku, ze který poskládáme věty a budeme je zpívat! Kryštofům to vychází..." 

/Před zkouškou z logiky/
- "Počkáš na mě?"
+ "Počkám. S hovnem v hlavě."
- "Já tam mám angínu. Na nic jiného tam DLE ZÁKLADŮ LOGIKY není místo."

Taky se důkladně zamýšlíme nad životem...

- "Na to, že jsem na Filozofické fakultě mám málo batikovaných triček..."

- "Hej to slunce má kolem sebe mlžný opar!"
+ "Vidíš, i to slunce se líbá a my prd!"

- "On je strašně pěkný, ale je vidět, že dělá basket. Že vždycky dostane do hlavy... Co kdyby dělal box?"
+ "Byl by blbej a bez zubů."

- "Ten text, co máme číst do politologie řeší v jednom odstavci Karla IV., Machiavelliho a rozdělení Číny... To je jako kdybych mluvila - lev, cornflaky a voda!"

- "Myslím, že kdyby existovalo písmeno po Ž, tak je to pondělí..."

V neposlední řadě děláme to, co jde studentům na vysoké škole nejlépe...

+ "Víš co se rýmuje s úterkem? Vodka."
- "Nemáme. Ale máme tequilu!"
+ "Ta se rýmuje se středou..."

+ "Hej já mám aspoň normální nákup, ale co máš ty?! Chleba a víno!"
- "Jsem věřící no..."

+ "Tady je ňákej divnej vzduch ne?"
- "Přišla jsi ožralá a snažíš se to zamluvit?"

A jaké máme pocity po zápočtovém týdnu? 

+ "Dáme si dvě vína! Plus mínus čtyři."

Ptáte se, jak si všechny ty hlášky pamatuju? Nu, od té doby, co mám Twitter na sdílení čistě pracovních a zpravodajských věcí (=nesdílím tam nic páč nemám čas a jsem líná), používám notýsek s Werichovým citátem o dobré náladě na obálce (a pojďme si říct otevřeně - všichni milujeme Wericha), kam si všechny výplody choré mysli mé a mých kamarádů zapisuji. A věřte mi - není nic lepšího než si všechny ty hemzy čas od času přečíst.

Tímto bych vám v závěru chtěla poděkovat, že jste si článek přečetli, zadoufat, že se vám aspoň trochu líbil a pobavil vás a také ani trochu neslíbit, že se zde v nejbližší době objeví článek další. (Ale znáte to, škola odchází, Brhi a její letní trapasy s opačným pohlavím přichází... neházela bych flintu do žita, milí kolegové!) Mějte se krásně a maturitě a zkouškovému zdar!

PS: Joa taky jsem čmajzla prkýnko... Někdy (=až to bude promlčený) povím ♥

Jo no, nezlobila bych se xx

Vy jste ready na zkoušky? :)